Přibližně po padesáti letech považuji tento song za to nejlepší, co jsem kdy slyšel, co mne nejvíce „hladí po mozku“. Mnoha jiným se to nelíbí, a tak to asi vyjadřuje charakter mojí odlišnosti, vždyť bych měl (vzhledem ke své profesní anamneze) poslouchat spíše něco jednoduššího. Anebo ne?